Zbarvení č.1 – OK-AHN – ačkoli to není uvedeno, zbarvení představuje podobu stroje tak, jak je vystaven v NTM. Na modelu je potřeba provést následující úpravy: „Africká“ podoba motorového krytu s upraveným čelním krytem a přidanými větracími štěrbinami na spodní straně, úprava paneláže křídla na nejstarší provedení šípového křídla dodatečně upravovaného z přímého provedení (trojúhelníkové plechy na spojích křídla), nejstarší provedení ostruhy s plným kolem a dvojitou nohou, vyvažovací ploška na VOP vyříznutá z odtokové hrany a nastavená ještě plechovou ploškou. Na spodní ploše křídel jsou od vypouštěcích otvorů nádrží prodloužené trubice až na úroveň rozšíření podvozkových šachet. Výfuk je starého typu, prochází větrací štěrbinou za motorovým krytem.
Tento letoun měl nejstarší provedení přístrojové desky – nahoře ovál s přístroji, dole čtvercový výstupek s pákovými ovladači, starší typ volantů s prolomenou spodní stranou. Vrtule je dřevěná v barvě tmavého dřeva, vnější 2/3 listů jsou chráněné bandáží z tmavě zeleného plátna a náběžné hrany mají mosazné kování s vlnitou hranou. Pitotova trubice pod křídlem má tvar ohnuté trubky. Na motorovém krytu nejsou horní větrací štěrbiny.
Zbarvení je nakresleno značně nepřesně. Základní barva letounu není světlá zelená, ale šedozelená metalíza. Chybí černá plocha proti oslnění před kabinou, na ozdobném černém pruhu chybí bílý nápis „Sokol“. Imatrikulační značky na křídlech mají být dále od trupu, logo výrobce na SOP má mít jiný tvar. U nádrží nebyly výstražné trojúhelníky. Chybí logo výrobce barev Tebas za kabinou.
Pokud by si někdo chtěl postavit model v podobě, v jaké absolvoval let Afrikou, pak je potřeba ještě dalších úprav – motorový kryt byl kratšího provedení ( v měřítku 1:72 je potřeba jej zkrátit o 2.5mm), křídla byla přímá, na náběžné hraně centroplánu chyběly aerodynamické lišty. V kabině pravděpodobně nebylo zadní sedadlo, místo něj měla být instalována přídavná nádrž neznámého tvaru. Od muzejní podoby se lišilo i zbarvení – na krytu motoru nebyla mapa Afriky, za kabinou chyběla reklama výrobce barev Tebas.
Zbarvení č.2 – OH-BKJ – původně letoun OK-BKJ vyvezený v roce 1948 do Finska, kde se imatrikulace drobným lakýrnickým zásahem změnila na OH-BKJ. Nutné úpravy na modelu:
Na VOP doplnit vyvažovací plošku, z fotografií není úplně jisté její provedení, ale nejspíš se jednalo o plošku vyříznutou z odtokové hrany VOP. Na náběžnou hranu křídla doplnit aerodynamické lišty.
Letoun je vybaven dřevěnou vrtulí, motorový kryt je bez horních větracích štěrbin. Křídlo je již posledního typu, což odpovídá provedení v modelu. Chodníčky na křídlech jsou černé (gumové) s tenkým kovovým lemem. Ostruha je nejběžnějšího provedení s malým kolem a ochrannou manžetou. Pitotova trubice má tvar ohnuté trubky. Na levé nádrži byl samostatný palivoměr. Přístrojová deska je posledního typu pro verzi C – rozmístění přístrojů odpovídá verzi D, volanty jsou novějšího typu s rovnou spodní hranou.
Zbarvení je opět nakresleno chybně. Základní barva téměř jistě nebyla šedostříbrná, ale jednalo se o některou ze světlých metalíz, používaných choceňskou továrnou (buď modrošedá, nebo spíš později používaná žlutozelená). Ozdobný pruh na trupu je správně nakreslen černý, ale černý má být i vrtulový kužel a ozdobný nápis „Sokol“ na motorovém krytu, který ve zbarvení není nakreslen. Stejně tak chybí velký barevný znak výrobce na SOP (určitě byl na levé straně, na pravé to není doloženo, ale většinou tam nebyl) a malé černé výrobní číslo na horní straně pevné části SOP (to bylo většinou z obou stran). Imatrikulační značka na trupu je nakreslena dobře, ale na křídle byla dělená na obě poloviny křídla a písmena byla mnohem větší, takže písmena nejdále od trupu zabírala skoro celou hloubku křídla. Zajímavostí jsou černé instruktážní nápisy v češtině (na křídle u otvorů pro vizuální kontrolu polohy podvozku „VYSUNUT“ a „ZASUNUT“, bílý nápis „OLEJ“ v červenohnědém trojúhelníku na levé straně motorového krytu a nejspíš i další).
Zbarvení č.3 – G-AIXN – tento letoun je z krabičky bez rozsáhlých úprav prakticky nepostavitelný, jedná se o jediný dochovaný Sokol v původní podobě s přímým křídlem a kratším motorovým krytem. Nutné úpravy na modelu:
Zkrátit kryt motoru o 2.5mm, odříznout vnější díly křídla, vyříznout klínovitý nástavec a znovu přilepit vnější díly tak, aby náběžná hrana byla přímá. Změnit rámování horních oken ve vstupních dveřích – letoun má starší provedení oken obdélníkového tvaru. Na VOP doplnit vyvažovací plošku vyříznutou z odtokové hrany. Ostruha je nejstaršího provedení s dvojitou nohou bez manžety, má ale nepůvodní větší kolo pravděpodobně s pneumatikou. Výfuk je vyveden štěrbinou za motorovým krytem.
Letoun je vybaven dřevěnou vrtulí, na obou bocích trupu pod čelním štítkem kabiny má venturiho trubice. Pod levým křídlem je atypická šikmá pitotova trubice s trojitým zakončením, za kabinou je anténa radiostanice.
Zbarvení je opět nakresleno nepřesně. Na SOP chybí červený klín na náběžné hraně s odsazenou černou linkou. Také linka podél červeného pole na trupu má být černá. Na VOP mají být na náběžné hraně stejné červené klíny s odsazeným černým lemem jako na SOP, nikoli jen červená náběžná hrana, navíc je červená i zadní část výškového kormidla včetně vyvažovací plošky. I červená náběžná hrana křídla má být na horní ploše doplněna odsazenou černou linkou, navíc u trupu se červená barva stáčí obloukem vzad (opět pouze na horní straně křídla). Na krytu motoru chybí z obou stran ozdobný nápis „Sokol M-1C Falcon“, imatrikulace na křídle má být pouze na spodní straně levého křídla.
V minulosti tento letoun nosil nejméně tři další zbarvení – pravděpodobně původní tovární zbarvení ve světlé metalíze (šedozelená, šedomodrá ?) s tmavým ozdobným pruhem na boku trupu a logem výrobce na SOP, a poté dvě podobná zbarvení v kombinaci bílé a stříbrné barvy s černým ozdobným pruhem na trupu, tvar pruhu a umístění imatrikulační značky se lišilo.
Zbarvení č.4 – HA-REA – v této podobě je letoun vystaven v muzeu v Budapešti. Podařilo se mi najít pouze tři fotografie, ze kterých je zřejmé pouze to, že letoun má dřevěnou vrtuli, vyvažovací plošku na VOP vyříznutou z odtokové hrany a nejstarší provedení ostruhy s dvojitou nohou a plným kolem. Provedení křídla nelze jednoznačně určit, ale pravděpodobně je posledního typu. Motorový kryt je bez větracích štěrbin na horní straně. Volanty řízení jsou novějšího tvaru s rovnou spodní hranou.
Zbarvení na krabičce zhruba odpovídá vzoru, pouze poklice na kolech mají být červené. Imatrikulační značka na křídle má být výrazně menší, než je nakresleno.
Zbarvení č.1 – OK-AHN – podle popisu zbarvení představuje podobu stroje z muzea. Na modelu je potřeba provést stejné úpravy, jako bylo uvedeno u modelu v původním balení. Podoba zbarvení odpovídá současnému stavu v muzeu.
Zbarvení č.2 – OK-CSR – na modelu je potřeba provést následující úpravy:
Upravit paneláž křídla do podoby továrně vyráběného šípového křídla (šikmá dělicí rovina křídel s úzkým krycím páskem), zhotovit aerodynamické lišty na náběžné hraně centroplánu, na VOP doplnit trojúhelníkovou plechovou vyvažovací plošku.
Tento letoun je vybaven neoriginálními koly s jiným tvarem disků a hydraulickými brzdami, na podvozkové nohy je potřeba doplnit brzdové hadičky. Přístrojová deska není původní, rozložení přístrojů je atypické, původní je pouze oválný spodní výstupek s pákovými ovladači. Na hřbetě trupu za kabinou je anténa radiostanice. Zadní sedadlo nebylo v době, když jsem letoun fotil, namontováno. Jestli je v letounu dnes, to netuším. Na plechovém panelu před čelním štítkem kabiny je potřeba doplnit na každé straně malý kapkovitý výstupek.
Volanty řízení jsou staršího typu s prolomenou spodní hranou, na levém volantu je doplněn výstupek s dvěma tlačítky. Poutací pásy jsou černé, nové (ale opět jen břišní). Letoun má kovovou vrtuli a nejběžnější typ ostruhy s malým kolečkem a koženou manžetou. Pitotova trubice je novějšího provedení ve tvaru T. Na motorovém krytu nejsou horní větrací štěrbiny. Letoun má zátky palivových nádrží se sdruženými palivoměry.
Zbarvení se zdá být v pořádku, jen je třeba mít na paměti, že v průběhu let se podoba stroje mírně měnila, v dřívějších dobách se na trupu a křídlech objevovaly různé reklamy.
Zbarvení č.3 – OK-BHM – podle popisu zbarvení představuje podobu stroje z muzea ve Kbelích. Na modelu je potřeba provést následující úpravy:
Pokud by někdo chtěl opravdu stavět stroj v muzejní podobě, pak je třeba upravit křídlo do původní přímé podoby, na náběžnou hranu centroplánu zhotovit aerodynamické lišty. Na spodní části motorového krytu je potřeba doplnit nesmyslný lapač vzduchu umístěný přes otvor pro výfuk. V kabině chybí pravý volant řízení, vlevo jsou nepůvodní berany. Vyvažovací ploška na VOP je vyříznutá z odtokové hrany.
Vrtule je dřevěná s červeným bandážováním, motorový kryt má na horní straně větrací štěrbiny. Pitotova trubice je staršího typu ve tvaru ohnuté trubky. Přístrojová deska je staršího provedení s oválem s přístroji, tvar výstupku s pákovými ovladači není z fotografií zřetelný, ale pravděpodobně již bude novějšího oválného provedení. Ostruha je běžného typu s malým kolem a manžetou.
Pokud chceme stavět stroj v podobě, jak opravdu létal v Trenčíně, pak je potřeba opravit paneláž křídla – na stroji bylo šípové křídlo pravděpodobně dodatečně upravované (s trojúhelníkovým krycím plechem na spoji). Na spodku motorového krytu nebyl žádný lapač, ale ústil tady výfuk běžného typu. Zbarvení bylo v muzeu údajně rekonstruováno podle původního stavu, proto by mělo odpovídat podobě znázorněné v modelu.
Zbarvení č.4 – OK-DHI – na modelu je potřeba provést následující úpravy: Upravit dělicí rovinu na SOP – letoun byl vybaven mezitypem SOP nižšího provedení, ale již s rovnou dělicí rovinou (na krabičce je to správně nakresleno). Vyvažovací ploška na VOP je vyříznutá z odtokové hrany, na náběžnou hranu centroplánu doplnit aerodynamické lišty.
Vrtule je pravděpodobně dřevěná, možné použití větracích štěrbin na horní straně motorového krytu nelze z fotografie jednoznačně doložit ani vyvrátit. Ostruha je nejnovějšího typu s velkým kolem, pitotova trubice pravděpodobně bude novějšího typu ve tvaru T. Letoun je jedním z posledních kusů verze C, má již modernizované křídlo odpovídající verzi D (paneláž v modelu odpovídá), přístrojová deska bude tedy také v poslední variantě s rozmístěním přístrojů stejným jako u verze D, volanty budou novějšího typu s rovnou spodní hranou. Na levé nádrži shora je velký samostatný palivoměr.
Zbarvení podle dobové fotografie vypadá celkem v pořádku, jen na levé straně motorového krytu před stylizovanou siluetou sokola byl pravděpodobně šikmý ozdobný nápis „Sokol“.
Zbarvení č.1 – OK-BXW – na modelu je potřeba provést následující úpravy:
Na VOP doplnit plechovou vyvažovací plošku za odtokovou hranou. Letoun je vybaven dřevěnou vrtulí, na horní straně motorového krytu jsou větrací štěrbiny. Provedení ostruhy se z dostupných snímků nedá přesně určit, ale nejstarší provedení je málo pravděpodobné.
Zbarvení nelze z černobílých snímků jednoznačně určit, ale podle předpisu by měly být horní a boční plochy šedé, spodní plochy pak v tmavší šedé barvě. Červené zbarvení náběžných hran křídla opět nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, ale pokud by byly náběžné hrany opravdu červené, pak by měly být červené i náběžné hrany VOP a SOP. Imatrikulační značka má špatný font písma, na trupu by měla být výrazně delší. Označení typu na SOP „K-63 350-A“ má být větší, zabírá téměř celou délku pevné části SOP. Ozdobný bílý nápis „Sokol“ na krytu motoru má být víc vzadu a o něco výše, než je nakresleno na krabičce. Chodníček na pravém křídle byl u tohoto stroje opravdu černý (asi gumový).
Zbarvení č.2 – I-BRIW – na tento letoun se mi nepodařilo najít žádnou fotku
Zbarvení č.3 – 5008 – zbarvení představuje vojenský stroj letectva bývalé NDR. Dobovou fotografii jsem nenašel, ale toto zbarvení v současné době nosí renovovaný letoun poznávací značky D-EGWP. Na modelu je nutné provést tyto úpravy:
Na VOP doplnit plechovou vyvažovací plošku za odtokovou hranou. Na koncových obloucích křídla a odtokové hraně SOP doplnit poziční světla. Na bocích trupu před VOP jsou plechová madla pro manipulaci s letounem. Na krytu kabiny jsou místo oválných větracích okének čtvercová posuvná větrací okénka.
Letoun je vybaven dřevěnou vrtulí, na krytu motoru jsou nahoře větrací štěrbiny. Ostruha je posledního typu s velkým kolem, pitotova trubice má tvar obráceného T.
Zbarvení dochovaného kusu v zásadě odpovídá, pouze výsostné znaky na křídlech jsou v reálu o něco menší, než je nakresleno na krabičce, na SOP mají být výrazně menší a umístěné pouze na pevné části SOP. Na spodní části SOP je černá imatrikulace D-EGWP, na spodní ploše křídla je velká bílá imatrikulace – na centroplánu je D-E, na levém křídle pak GWP. Na trupu pod VOP jsou červené popisky s šipkami. Jednu dobu létal tento stroj s kapotou motoru v barvě kovu.
Zbarvení č.4 – SE-XGD – na modelu je potřeba provést následující úpravy:
Na VOP doplnit plechovou vyvažovací plošku za odtokovou hranou. Na koncových obloucích křídla a odtokové hraně SOP doplnit poziční světla, na náběžné hraně centroplánu doplnit aerodynamické lišty. Na motorovém krytu jsou nahoře větrací štěrbiny, navíc jsou na obou bocích motorového krytu přidány dvě obdélníkové krytky. Na levém boku trupu pod čelním štítkem je venturiho trubice.
Letoun je vybaven dřevěnou vrtulí (zřejmě nepůvodní, je natřená šedou barvou), ostruha je nejnovějšího typu s velkým kolem, pitotova trubice je tvaru obráceného T. Na levé nádrži je velký samostatný palivoměr. Dle ústního sdělení je vybaven neoriginální palubní deskou.
Zbarvení opět není zcela přesné. Základní barva není čistě bílá, ale má mírně nažloutlý nádech. Ozdobný pruh na bocích trupu je v kombinaci červenohnědé a cihlové barvy s jemnými detaily kresby. Imatrikulační značka má být v červenohnědé barvě. Černý nápis „EXPERIMENT“ (nikoli „experimental“) má být na pravém boku trupu pod kabinou, nikoli na levém. Chodníček na pravém křídle je pravděpodobně hliníkový.
Tento letoun v současné době prochází renovací, při které by měl být uveden do co možná nejpůvodnějšího stavu.
Zbarvení č.1 – OK-BXW – potřebné úpravy modelu jsou stejné jako u původního balení, navíc je třeba zhotovit okno nad zadním sedadlem.
Zbarvení na krabičce se více blíží skutečnosti, jako základní barva je zde uvedena světlá šedozelená (což by odpovídalo předválečnému četnickému letectvu), nejsou zde nakreslené červené náběžné hrany křídla. Chybně je nakreslena kovová vrtule – má být dřevěná. SOP má být vysoká.
Zbarvení č.2 – 5008 - potřebné úpravy modelu jsou opět stejné jako u původního balení, navíc je třeba zhotovit okno nad zadním sedadlem.
Zbarvení se opět více blíží realitě, rozměry a poloha výsostných znaků jsou nakresleny správně. Pro současnou podobu stroje chybí imatrikulační značky a popisky na zadní části trupu. SOP má opět být vysoká.
Zbarvení č.3 – letoun sovětské okupační správy v Německu, 1949 – fotografii tohoto letounu jsem nikde nenašel a popravdě pochybuji, že by kdy existoval.
Zbarvení zhruba odpovídá firemnímu zbarvení posledních sérií verze D a také většiny Parasokolů, ve stejném zbarvení pravděpodobně létaly i Sokoly v Číně – alespoň v muzeu v Pekingu byl původně takto vystaven dochovaný kus. Jen spodní plochy by měly být celé modré, včetně křídla i VOP. Na některých kusech byl ozdobný pruh na trupu červený.